Žijme sportem! Dokument České televize o sportovní gymnastice:

www.ceskatelevize.cz/porady/10520031365-zijme-sportem/212471297180001/

 

TYGŘICE a OPICE  (roč. 2007-2009) - trenérka: Jitka Jechová

- Lucie Gaždová, Tereza Šubrtová, Magdaléna Škardová, Valerie Kroupová, Andrea Jechová, Linda Procházková, Ellen Pospíšilová, Magdaléna Koudelková, Anežka Hanzálková, Tereza Hrušková

Tréninky: pondělí, středa, čtvrtek 16:00 - 18:30, pátek výběr 14:00 - 16:00

                

 

KOŤATA (roč. 2010) - trenérka: Barbora Bernardová

- Amélie Žvejkalová, Karolína Rašková, Barbora Štěpáníková, Karolína Šebestová, Mariana Pechmanová, Sofie Ludvíková, Anna Rampulková, Sofie Bezoušková, Kamila Slobodová

Tréninky: pondělí, středa, čtvrtek 15.30 - 18.00, pátek výběr

 

SURIKATY - trenérka: Lucie Cirkvová

- Adéla Bernardová, Angela Baranová, Barbora Koláčková, Viktorie Zvadová, Sára Zvadová, Karolína Kuchařová

Tréninky: pondělí, středa 17.00 - 19.00, čtvrtek 16.00 - 18.00

 

MYŠKY- trenérka: Lucie Cirkvová a Veronika Nosálová

- Julie Holdsworth, Petra Mensová, Sára Polcarová, Alice Karešová, Victoria Seaton, Julie Velebová, Ella Cimbotová, Stella Vašutová, Gabriela Válková, Nela Hrubá, Adriana Mančíková, Gabriela Slobodová

Tréninky: pondělí, středa, čtvrtek 16.00 - 18.00

 

 

Proč závodíme?

Dovolíme si citovat jednoho sportovního fotografa, který napsal moc pravdivá slova a doporučujeme všem, aby si je přečetli a nad textem se zamysleli, protože náš trenérský tým se s ním naprosto ztotožňuje - není důležité na závodech naše vítězství a už vůbec ne vítězství našich dětí..!
"Myslím, že většina fotografů se zaměřuje pouze na vítěze, protože se domnívá, že tak získají nejlepší obrázky. A nebo to po nich vyžaduje jejich zaměstnavatel. Ale sport není jen o vítězích. Ty největší hrdiny totiž často na stupních vítězů nenajdete. Sportovci se dělí do dvou skupin: ti, kteří mají talent, a ti, kteří ho nemají. V ranném věku je první skupina úspěšná bez většího úsilí. To se ale obrátí proti nim, jakmile trochu zestárnou. Zjistí, že aby se udrželi na vrcholu, musí začít tvrdě makat, ale na něco takového nejsou zvyklí. Anebo bych to možná měl přeformulovat: vzhledem k tomu, že byli zvyklí vyhrávat bez větší námahy a teď už to nefunguje, tak se na to dost často vykašlou, protože tvrdá práce není něco, k čemu by měli vypěstovaný vztah. Druhá skupina dětí započne svou sportovní kariéru prohrávaním, prohrávaním a zase prohráváním... Takže se na to buď vykašlou hned na začátku, a nebo pochopí, že pro úspěch je potřeba makat a zase makat. Pokud v tvrdé práci vytrvají, tak časem začnou přicházet první úspěchy a za nějakou dobu začnou i oni být vítězi. Oproti první skupině si ale do života navíc odnesou cennou zkušenost - že mohou dosáhnout téměř čehokoliv, pokud si za tím tvrdě půjdou a budou pilně pracovat. Trochu hořkou pravdou ale je, že na to, aby se člověk stal mistrem světa či Olympijských vítězem, potřebuje obojí - talent i dřinu. Takové zjištění může být pro tu druhou skupinu dosti flustrující, ale nezoufejte. Existuje rčení: "Co je podstatné, je cesta, nikoliv cíl". A časem přijdete na to, že to tak opravdu je. Mne osobně na závodech vždy zajímají spíše ti 'pracanti', než talenti. Dají se snadno poznat podle jejich postoje. Jsou tiší, nepředvádí se. Ale když jde do tuhého, dokáží být velice stateční a pokud přesto nezvítězí, dokáží vzít porážku s nadhledem a pokorou. A to i když jsou jasně oloupeni rozhodčími. Právě tak se poznají velké osobnosti. A jak o tom tak píšu, tak jsem si teď uvědomil, že to je právě jeden z hlavních důvodů, proč mám tak rád být ve společnosti těchto lidí. V tom spočívá krása sportu - formuje úžasné osobnosti. Nepřál bych si nic víc, než aby obecná veřejnost právě tohle pochopila. Na světě by nám pak všem bylo mnohem líp..."
Vážení rodiče, berte tedy, prosím, na vědomí rozhodnutí nás trenérů, kdy děti na závody či vystoupení vzít - kdy jsou "připraveny" a kdy nikoli...!!! Nikdy před dětmi nepomlouvejte rozhodnutí rozhodčích (i když s ním souhlasit nemusíte...), jde především o to, naučit se radovat z úspěchu a při neúspěchu "zamáčknout" slzu a užívat si nadále cvičení... vždyť jde jen o sport a ten Vaše děti naučí vyrovnávat se s překážkami a neúspěchy i v životě, na které určitě sem tam narazí... budou připraveny!